Know Not Why - Hannah Johnson

Moje hodnocení: 4/5

Poměrně nenáročná kniha, která svou nekomplikovaností a lidskostí pohladí na duši. Humor, kterej balancuje na tenký linii mezi vtipností a idiocií. Je jen na vás, na kterou stranu se přikloníte.

Tuhle knihu mi doporučilo Goodreads a první věc, který jsem si všimla, byla obálka. Vyloženě mi to slibovalo něco úsměvnýho a lehkýho, což bylo něco, po čem jsem v tu chvíli hrozně toužila. Potřebovala jsem si přečíst něco bez všemožných melodramat, záhad, nedorozumění, něco, u čeho bych se mohla usmívat a vnitřně tát, aniž bych musela kroutit očima nad přemírou cukru a klišé. Díkybohu jsem dostala přesně to, co jsem chtěla.

Hlavním hrdinou je dvaadvacetiletej Howie, kterej nešel na vysokou, i když měl stipendium v kapse, jen aby mohl zůstat doma se svou matkou, která se zotavovala z tragický smrti manžela. Ale Howie má geniální plán. Bude se ucházet o práci v krámku, kterej prodává věci na umělecký a řemeslný práce. A holky po něm budou letět. Protože za a - v takovýmhle krámku určitě pracujou jen samý ženský, takže konkurence nulová. A za b - kluk, co se zajímá o umění a řemeslo, působí citlivě a na to holky stoprocentně letí. Oh, Howie...

Práci dostane, ale hned narazí na několik problémů. První - nádherná a sladká Kristie je mimo jeho ligu. Druhej - Cora je poměrně lascivní holka s obličejem plným piercingů, co nosí kanady. Rozhodně ne někdo, s kým by si chtěl zahrávat. Třetí - žádná další kolegyně tu už není, jen jeho nenáviděnej šéf Arthur. A čtvrtej - musí nosit trapnou zástěru. Ale nic z toho nevadí, protože Howie vážně potřebuje sex. Dokud se neobjeví problém číslo pět - nějak často myslí na Arthura.

Hned na začátku jsem se vyděsila. Bála jsem se, že je Howie jen druhej Doug - debil, co polyká knoflíky. Protože vážně, kdo vymyslí takhle nesmyslnej plán a věří, že bude fungovat? Plus Howie všechno neustále komentuje a rozebírá, neustále vyšiluje a přitom přímo srší vtipem. Ve svý hlavě. Nemám ráda knihy, který se snaží bejt okatě vtipný. Nepomohl tomu ani fakt, že je to psaný v první osobě a v přítomným čase. Howie mluví jako puberťák, je to samý hej a kámo a jako a vymejšlí si kopu vlastních slov. Ale už během prvních pár stran se to zlepšilo, na podivnej styl psaní jsem si zvykla, Howie už nadále netrpěl záchvaty idiocie a dokonce mi to všechno po chvilce přišlo i vtipný. Neustále jsem měla na tváři obří úsměv a párkrát jesm se i hlasitě zasmála, což u mě není běžný. Hrozně mě bavilo sledovat, jak Howie kvůli Arthurovi stresuje a frustruje ho, že si všímá detailů jako Arthurových hustých řas, barvy jeho očí...

Tohle není typ knihy, co bych běžně četla - jednoduchej a nekomplikovanej příběh, možná i tak trochu naivní v tom, jak se všechny problémy snadno a rychle vyřešily bez nějakých větších komplikací. A sladkej. Tak nehorázně sladkej. Ale křivdila bych mu, kdybych taky nezmínila, že to byla skvělá kombinace. Zdánlivě prostej příběh v sobě skrejvá snahu vyrovnat se s vlastní sexualitou. Howie postupně dozrává z nadrženýho kluka, kterej vidí holky jen jako nástroj k uspokojení svých potřeb - jak tělesných, tak těch duševních, kdy se snaží dokázat světu, že je normální - ve skvělýho člověka. Je to vlastně spíš coming of age typ příběhu než klasický YA nebo MM (žádnej sex!).

Ale abych jen nechválila, tak kromě nejistýho začátku jsem měla problémy i s koncem. Arthur je celou dobu vykreslenej tak trochu jako prkennej typ člověka, kterej ve srovnání s Howiem působí strašně rozumně a dospěle. Ale ke konci mi přišlo, že se divně změnil. Najednou sršel vtipem a přišel mi jako kopie Howieho. Plus mi i konec přišel jako epilog. Některý věci zůstaly nedořešený a některý neukázali. Strašně ráda bych si přečetla ještě aspoň jednu kapitolu, která by mi zodpověděla všechny moje zbejvající otázky.

Když bych to shrnula, Know Not Why bylo skvělý odpočinkový čtení, který mi zklidnilo pocuchaný nervy svou bezstarostností a humorem. Bylo to sladký, ale rozhodně jsem neupadala do kómatu kvůli přemíře cukru. Tak trochu i nevinný, jak už první láska bejvá. Humor sice není pro každýho, ale já se k týhle knize budu určitě vracet.