Mongrel - K.Z. Snow

Moje hodnocení: 2.5/5

Příběh s velkým potenciálem a zajímavým tématem, kterej ale pro mě byl tak trochu plagiátem a navíc kvůli příliš květnatý řeči naprosto nečitelným zážitkem.

Zase jsem jednou v záchvatu nudy sáhla po první knize, která se mi dostala pod ruce. Vůbec nebylo na škodu, že jsem se o knize Mongrel už zmiňovala ve svých objevech a že jsem měla chuť na nenáročný fantasy. Dva lidi, který na goodreads sleduju, tomu dali vysoký hodnocení, takže jsem se natěšeně pustila do čtení.

Co říct o ději, abych tu moc nespoilerovala... Máme tu mechanickej svět založenej na páře (steampunk), ve kterým se objevujou i nadpřirozený bytosti všeho druhu a podivnýho původu, kterým se souhrnně říká kříženci (mongrel). Příběh se odehrává v městečku Purinton, kde žijou jen čistokrevní lidé, a jeho přidružený části Taintwell (výstižný názvy), kde žijou jen všema odstrkovaní a tetováním označkovaní kříženci. V Purintonu sídlí Mechanický cirkus místního boháče Hunzingera, kde hlavní hrdina William prodává elixír na zvýšení potence. Tady Will poprvý potká Fanula Perfidora, takzvanou "eminenci" Taintwellu (kterýmu ale nikdo neřekne jinak než Psí král). Fan podezírá Hunzingera a veřejný činitele Purintonu z nelegálního věznění kříženců a jejich následnýho záhadnýho mizení a rozhodne se svoje vyšetřování zahájit právě v Mechanickým cirkuse. To ale ještě netuší, co objeví...

Ok, co o tomhle říct, aby to nevyznělo urážlivě, když jsem ve svým názoru v menšině (zase). Příběh měl velkej potenciál. Pojetí kříženců, kterým se jejich podíl lidský krve a krve něčeho jinýho (nikdo nedokáže identifikovat čeho přesně) tetuje na krk, aby to bylo všem na očích, mi přišlo originální. Někteří jsou víc lidma, někteří míň, někteří mají nějaký schopnosti, někteří ne, ale obecně jsou všichni považovaní za odpad. Dokonce mají zakázanej přístup do některých částí města. Hmm... pak se mi tu ještě líbila čarodějnice rozsekaná na kusy, která ale žije dál a dokáže ovládat každou svou končetinu zvlášť (i hlavu). A její kocour. No a to je asi tak všechno pozitivní, co o tom můžu říct :D I když obálka je prostě nádherná!

His gaze jumped to and from Fanule’s face. “Is there anything…? Do you have any… strange characteristics?” He laughed self-consciously. “I know Mongrels are a mix of races, human and not, and no two Mongrels are exactly alike, but beyond that—”
“A few,” Fanule said with a smile. “By your standards. But no scales or horns or sharp teeth. No extra or missing body parts.”

Neutrální pro mě byl fakt, že Fan je asi maniodepresivní a bere na to léky. A nejspíš ještě výskyt čistokrevnýho upíra. Tohle mě nijak nenadchlo ale ani to nijak neubíralo na kvalitě příběhu.

No a negativa? Hned na začátek musím říct, že nejsem fanda květnatých vět - čím míň popisných přídavných jmen a příslovcí, tím líp. Možná proto jsem už u úplně první věty v knize měla zbystřit pozornost a uvědomit si, že něco nebude tak úplně v pořádku:

Clouds the color of soiled wool and urine threaded past a gibbous moon.

Moje první reakce byla wtf?! Pak jsem si ale po pár vteřinách uvědomila, že ten popis perfektně funguje a já si tu barvu umím představit! Jenže já nechci dumat x vteřin nad každou větou, abych se dozvěděla, jestli byly mraky žlutý, černý nebo třeba fialový. Mě zajímá děj. Celá tahle zatracená kniha byla psaná v podobným duchu. Bylo to nesnesitelný, šroubovitý, nepřirozený a podivně formální. Tohle bylo snad poprvý, kdy jsem u sexuální scény nevěděla, jestli se mám smát nebo brečet, ale rozhodně jsem chtěla, aby to už skončilo. Zírala jsem nechápavě na slovní spojení typu "hidden entrance", "jousting cocks" nebo "holy cream" (ať si každej domyslí, o čem je řeč). Bohužel ani zbytek nebyl o nic lepší. Nechápu, že se nad tímhle nikdo na GR nepozastavil (ať už pochvalně nebo s nadávkama). Když jsem se ale s vypětím všech sil pokusila zaměřit na příběh, došlo mi, že jsem zápletku i rozuzlení odhalila už v první kapitole. Četla jsem totiž skoro identickej příběh už v knize Wicked Gentlemen. A zase - jak to, že si toho nikdo nevšiml?! Tohle bych neváhala označit za plagiát. Bohužel i kdybych danou knihu předtím nečetla, tahle by se mi jen těžko líbila. Hned na začátku tu máme instalove, který bytostně nesnáším. "Vyšetřování" bylo hned odbytý, konec antiklimatickej, předvídatelnej a naivní. Potenciál s křížencema zůstal nevyužitej a přítomnost upíra byla zcela nadbytečná.

Od týhle autorky jsem četla už jednu knihu a ani ta se mi nelíbila. Rozum mi říká, že je to super myšlenka, která má velkej potenciál, ale já to prostě necítím. Její postavy jsou mi šumák, při čtení se nehorázně nudím, občas jsem i rozmrzelá, že to ještě stále nekončí... Tahle autorka prostě asi není pro mě.