The God Eaters - Jesse Hajicek

Moje hodnocení: 4/5

Tak trochu westernový fantasy z vězeňskýho prostředí plný bohů a nadpřirozených schopností, který i přes svůj rozsah ubíhalo poměrně svižným tempem.

Když mi tuhle knihu doporučila moje magická kamarádka (skoro všechno, co si myslí, že se mi bude líbit, se mi vážně líbí - čáry!), málem jsem se počůrala smíchy, když jsem se podívala na obálku. A po druhý, když jsem si přečetla shrnutí. Tohle že si mám přečíst? Ten týpek vypadá jak Vinnetou, co se snaží zachránit slečnu v nesnázích. A popis moje podezření naprosto potvrdil. Rozhodně nic, po čem bych toužila. Ale už jsem od ní dostatečně vycvičená, abych si to nejdřív přečetla a teprve až pak soudila. Tenhle postup budu muset mít na paměti, až budu příště ohrnovat nos nad nějakou ohyzdnou obálkou nebo shrnutím.

Celá kniha začala prologem, kde domorodej kluk zapíchne bělošskýho hajzlíka, kterej ho předtím šikanoval. Vzápětí to skočilo na dvojici bankovních lupičů, kteří měli přestřelku s muži zákona jak vystřiženou z nějakýho westernu. A nakonec to skončilo u jednoho boha, jemuž předpověděli jeho konec a smrt. Moje první reakce byla wtf, já to číst nechci, nechápu to. Díky bohu, že jsem pokračovala dál, protože tenhle zmatenej prolog začal hodně brzo dávat smysl.

Příběh se odehrává ve světě, kde domorodý lidi a jejich bohy začali pomalu vytlačovat běloši, kteří hlásají víru v jedinýho boha. Pro Dalanisty, tak se jejich bůh jmenuje, jsou Iavaiani jen nevzdělaná banda divochů, podřadná rasa, která uctívá falešný bohy. Byla by to typická napodobenina divokýho západu - poušť, vlaky, pistolníci a národ, kterej by se klidně mohl považovat za indiány - kdyby tu nebyl navíc fakt, že někteří lidi (jakýhokoliv původu) mají nadpřirozený schopnosti, který jednoduše říkají Talent. Jsou tu klasiční kinetici, pyromani, empati, prekogové, léčitelé, ale i poměrně netradiční nekromanceři. Někteří z nich se svůj Talent naučili ovládat natolik dobře, že jsou schopní skrze reinkarnaci žít věčně a můžou se tak vydávat za bohy. Takže pro zjednodušení tu máme western s bělochama a indiánama, křesťanství šmrnclý buddhismem a celý je to okořeněný trochou nadpřirozena.

To je ale jen pozadí, ve kterým se odehrává příběh Kierana, Iavaiana, kterej se nejdřív živil jako prostitut, pak jako nájemnej zabiják a nakonec vylupoval banky (jo, jo, ten z prologu), a Ashleigha, Eskarana (bělocha), kterej se potají účastnil odboje proti teokratický nadvládě Dalanistů, kteří utiskujou etnický menšiny. Oba jsou chycení a převezení do vězení v Churchrocku, kde mají hnít až do svý poměrně brzký smrti. Všechno je to totiž jen zástěrka pro svážení lidí s Talentem na jedno místo, kde na nich můžou dělat pokusy. Jsou v jedný cele a poměrně brzo spolu začnou plánovat útěk.

"Welcome to Churchrock, boys. Welcome to the beginning of the end of your lives. You will never leave here. You are here for good. The sooner you get that through your thick heads, the longer you'll survive. 
"Each one of you has committed a hanging offense, and for all anyone knows, we hanged you. You are dead to your families, your friends, and the world. You should be grateful as hell you're still breathing. It ain't because you deserve it, though. You're alive because the White Watch needs test subjects, and that's all you're good for, because you are the scum of the world, a fact you'd better not ever forget."

Kieran a Ashleigh jsou tak odlišní, jak to jen jde. Jeden je cvičenej zabiják, kterej je na utrpení zvyklej a ke všemu se staví s cynismem nebo agresí, a druhej je naivní chlapeček z dobrý rodiny, kterej právě zažívá nejhorší chvíle svýho života, ale přesto se na všechno dívá s optimismem. Ash si ke Kieranovi poměrně rychle vypěstuje náklonnost, kterou se ale snaží potlačit, a namlouvá si, že to je jen tím prostředím, kde jsou.

An attraction and a friendship do not necessarily add up to True Love. I had better stop thinking like a moonstruck schoolgirl, or I might begin to act like one, which would get me killed in short order.

A Kieranovi na Ashovi začíná proti jeho vůli záležet a do jeho světa cynismu se pomalu vkrádá nevítanej pocit štěstí, z čehož nemá ani trochu radost. Obzvlášť, když se mu opakovaně zdá o tom, jak Ash umírá.

You're not enjoying yourself, are you? his inner voice mocked. If you're not careful, he's going to make you happy. Quick, find something to be bitter about!

Vůbec to nebylo to, co jsem čekala. A to v dobrým slova smyslu. Obálka mě odpuzovala, měla jsem dojem, že Ash bude pěkná panenka, typická slečna v nesnázích. Navíc jsem čekala tak trochu zastaralej styl psaní, kterej si spojuju s westernama a kovbojkama. Jsem ráda, že se to vůbec neneslo v tomhle duchu. Bylo to akční, tajemný a místy i vtipný, ale hlavně to bylo psaný svěže a svižně. Ash se prokázal jako poměrně silná osobnost a nakonec to byl právě Kieran, kdo se mi zdál jako ten slabší z dvojice. Navíc tu byly pro mě poměrně nečekaný zvraty. Často jsem si vůbec nebyla jistá, jak to dopadne, což bylo z části způsobený tématem - přítomnost "bohů" a možnost reinkarnace - a z části tím, že je to online fikce, která je dostupná zdarma, a u těch si člověk nemůže bejt jistej už vůbec ničím. Konec mě trochu rozhodil, přišlo mi, že už je to všechno natolik překombinovaný a přehnaný (parkrát mi dokonce hlavou probleskl Matrix), že už by mě nic nepřekvapilo. Navíc se hlavní hrdinové dost drasticky změnili. Bylo to sice opodstatněný, ale i tak se mi ta změna moc nelíbila.

Hodnocení pro mě bylo poměrně obtížný. I když jsem si čtení většinu času užívala a normálně bych neváhala a dala tomu čtyřku, ve srovnání s předchozí sérií, který jsem dala stejný hodnocení, mi to přijde tak trochu nefér. Na ni totiž i pár tejdnů po přečtení stále myslím. Po tomhle jsem po pár dnech už ani nevzdechla. Přesto tomu tu čtyřku nechávám, protože tak jsem se cítila během čtení. A to je podle mě důležitý - jestli mě kniha bavila a četla jsem ji ráda. A u The God Eaters je odpověď na obě otázky kladná.