What Happened to Larry Alan? - Dawn Kimberly Johnson

Moje hodnocení: 4.5/5

Vážně tak dobrý ;) Tenhle krátkej příběh je součástí kolekce First Time for Everything Daily Dose 2011.

Měla jsem kdysi spoustu  práce a vůbec bych neměla číst, obzvlášť, když vím, že jakmile narazím na něco, co mě nadchne, tak to prostě nejsem schopná odložit, dokud se nedostanu na konec, a povinnosti vem čert. Tak jsem udělala kompromis - četla jsem, ale jen výhradně krátký příběhy, aby se mi nemohlo stát, že bych na pár dní byla neschopná čehokoliv jinýho.

Tuhle sbírku příběhů jsem si vybrala proto, že mám všechny "poprvý" ráda. Asi mám slabost pro první lásky/pusy/cokoliv. Emoce u toho bejvají mnohem intenzivnější.

Jud Heart je novinář, je poměrně spokojenej se svým životem, až na jednu věc, který lituje, kterou by rád udělal jinak, kdyby dostal možnost...

“I should have said something, done something,” Jud whispered into the darkness.

Blíží se jeho třídní sraz po deseti letech a to v něm vyvolává vzpomínky, na který by nejradši zapomněl. Pak dostane za úkol udělat rozhovor s jedním vězněm a ke svý hrůze zjistí, že je to jeho bejvalej spolužák.

“An inmate at Palter.” Ham waved his hand dismissively. “Yeah, I know. Some guy born and raised in town, star of the basketball team in high school, heading to college on an athletic scholarship, but then—pow!—life totally takes a dive.” Ham snapped his fingers in front of Jud's face. “Just like that and it's all over.”

Nebudu říkat, co se stalo dál, protože by to u takhle krátkýho příběhu mohlo zavánět spoilerama. Ale mělo to všechno, co si jen můžu přát. Bylo to dost záhadný, teprve až někdy ve třetině jsem zjistila, kdo že to je ten Larry Alan, ale stále jsem nevěděla, co se s ním stalo. A jakmile jsem to začala tušit, rozbušilo se mi hrůzou a napětím srdce. Takže to bylo i temný. Ale zároveň i sladký a veselý, jak už první láska bejvá. Nikdy bych netušila, kolik se toho dá dostat do jen zhruba sedmdesáti stran, aniž by to působilo přepatlaně.

Konec byl na můj vkus mírně přeslazenej, ale když nad tím člověk přimhouří oči, tak to bylo super. Rozhodně se k tomu budu v budoucnu vracet a opakovaně číst.