Ready Player One - Ernest Cline

Moje odnocení: 4.5/5

Dystopie plná sentimentu pro všechny, kteří aspoň část svýho mládí strávili hraním videoher a čučením na televizi. Nádherná jízda pro všechny, kteří mají rádi RPG nebo si aspoň někdy užívali nějakou hru na hrdiny. Číst tuhle knihu bylo jako hrát hru.

Ok, už je to dlouho, co jsem si něco užívala tak jako tohle a ne v komediálním slova smyslu.

Jak už název trochu napovídá, tématem jsou hry. Je to scifi, který se odehrává v ne tak vzdálený budoucnosti, kde novodobou novinkou není internet, twitter nebo jako dneska facebook, ale virtuální realita zvaná OASIS. Virtuální utopie, kde si člověk může vytvořit novej život, kde může žít, bojovat, obchodovat, studovat, oženit se... prostě cokoliv, co může v tom skutečným, možná i víc. Protože tahle virtuální realita pomalu začala nahrazovat tu skutečnou - lidi utíkající před chmurnou realitou jsou připojení skoro 24/7, nachází si tam práci ve virtuálních firmách - společenská úroveň lidí v OASIS má větší hodnotu než ta jejich skutečná. Zkrátka něco jako facebook milionkrát víc.

Což samozřejmě dělá z Hallidaye, tvůrce OASIS, multimiliardáře. V den jeho smrti přijde všem hráčům mail, že veškerý jeho jmění a tím pádem i práva na OASIS připadnou tomu, kdo jako první najde poklad, kterej je ukrytej někde na nějaký z tisíců planet ve hře. Dostanou pár indícií a závod může začít.

Three hidden keys open three secret gates
Wherein the errant will be tested for worthy traits
And those with the skill to survive these straits
Will reach The End where the prize awaits

Kdo by mohl něčemu takovýmu odolat? Milióny lidí, kterým se začalo přezdívat gunteři, se snaží roky vyluštit význam záhadný indície. Jako vodítko jim slouží jen to, že Halliday byl vášnivej fanoušek 80. a 90. let. Někteří to vzdají, někteří si myslí, že to byl jen Hallidayův poslední vtip na účet hráčů, někteří do závodu investujou nehorázný množství času, někteří i peněz. Každopádně šílenství pomalu zase upadá. Až jednoho dne se v síni slávy objeví jméno člověka, kterej vyluštil první indícii. A šílenství začíná nanovo. Najednou všichni zase žijou závodem. A jak už to tak bejvá, kde je v sázce velký množství peněz, jsou v sázce i životy.

Halliday’s Easter egg gradually moved into the realm of urban legend, and the ever-dwindling tribe of gunters gradually became the object of ridicule. Each year, on the anniversary of Halliday’s death, newscasters jokingly reported on their continued lack of progress. And each year, more gunters called it quits, concluding that Halliday had indeed made the egg impossible to find.

And another year went by.

And another.

Then, on the evening of February 11, 2045, an avatar’s name appeared at the top of the Scoreboard, for the whole world to see. After five long years, the Copper Key had finally been found, by an eighteen-year-old kid living in a trailer park on the outskirts of Oklahoma City.

That kid was me.

Celej příběh je vyprávěnej v první osobě z pohledu Wadea, kterej právě jako první objeví první klíč k schovanýmu pokladu. Wade je ve skutečným životě malej, tlustej, beďarovej, chudej, prostě typický dítě, který by všichni asi šikanovali. V OASIS na tom sice není o moc líp, ale aspoň se mu dostalo vzdělání zdarma, našel si přátele (vypadá tam samozřejmě jinak než ve skutečnosti) a později dokonce i lásku. Wade je chytrej a poměrně vynalézavej a hlavně shlídl všechny filmy, o kterých věděl, že jsou Hallidayovy oblíbený, poslechl si všechny songy všech skupin, o kterých bylo známo, že Halliday poslouchal, hrál všechny hry, který byly kdy před OASIS vytvořený... a díky tomu právě on vyluštil první hádanku.

Přišlo mi to tak trochu nostalgický, celou dobu jsem vzpomínala na Atari a starý hry, vzpomněla jsem si na starý herní automaty, jak jsem kdysi utratila celý svý kapesný, abych si mohla koupit žetony a pařit Golden Axe, jak jsem kdysi vydržela hodiny hrát Pacmana, chtělo se mi zase začít hrát wowko a obecně jsem byla okouzlená celou tou virtuální realitou. Ještě že je to jen fikce, jinak bych shnila :D Jen škoda, že to bylo zaměřený hlavně na 80. léta, kdy jsem byla ještě mrně, takže jsem spoustu skupin, her nebo filmů ani neznala.

Co se mi ale moc nelíbilo, byl styl psaní. Místy se to až trochu vleklo, kniha je přece jen docela dlouhá (přes 500 stran) na objevení jen tří klíčů. Hlavním tahounem příběhu pro mě byla právě honba za klíčema k pokladu, takže mě kolikrát až rozčilovalo, když se příběh začal zaobírat i něčím jiným, jako třeba životem mimo hru ;) A i když už se děj zaměřil přímo na luštění indícií, tak jsem se často trochu ztrácela. Myslím, že kdybych byla ještě o něco mladší nebo bych nevyrůstala kolem počítačových her a nekoukala jak magor neustále na televizi, tak bych se vůbec nechytala. I tak jsem znala snad míň než polovinu jmen a názvů. Kolikrát trvalo několik stran, než se přestal rozebírat ten nebo onen film nebo ta a ta skupina nebo hra. Pokud jsem věděla, o čem je řeč, tak jsem si to nesmírně užívala; pokud nevěděla, tak je to asi stejnej pocit, jako když nasloucháte rozhovoru lidí, co vychází z kina, ve kterým se promítal film, kterej jste neviděli. Neobtěžujou se totiž zrekapitulovat obsah, takže slyšíte akorát tolik, aby vás to naprosto zmátlo. Stejně tak bylo nedomyšlený to, že by se někdo mohl za pět let naučit zpaměti všechny filmy, songy a hry z období cca 15-20 let. Obsah, natož i všechny informace okolo. To prostě není reálný.

Přesto to hodnotím takhle vysoko. Protože pro mě to bylo příjemným vejletem do minulosti. Jak někdo řekl - This book is nostalgia porn. Miluju RPG hry a při čtení týhle knihy jsem měla pocit, jako kdybych jednu sama hrála. I když to bylo proložený právě tou romancí, kterou osobně moc nemusím. Přimělo mě to ale závidět budoucnosti, která bude s největší pravděpodobností dost podobná tý popsaný v příběhu (asi až na ten závod). Stejně tak mě to přimělo zamyslet se nad tím, jaký mám vlastně štěstí, že v takový budoucnosti nežiju. Protože jak už jsem řekla, vím, že bych shnila. Tohle by prostě bylo něco, čemu bych nemohla odolat. Umřela bych hlady, protože bych se nedokázala odpojit. Každopádně to ve mně vyvolalo závist tak intenzivní, že si to zaslouží tak vysoký hodnocení. Navíc mě až šokovalo, s jakou jistotou si myslím, že budoucnost se bude vyvíjet naprosto stejným směrem, jako je popsaný tady.

Kniha je vydaná i v češtině pod názvem Ready Player One - Hra začíná.