Má srpnová zklamání...

Myslím, že by se jako moje poznávací znamení mohlo brát, že při čtení zásadně nepřeskakuju stránky. Příčí se mi nedočíst nějakou knihu, ať už je sebestrašnější. Co když se to potom rozjede a zlepší a já tak přijdu o nějakej nádhernej příběh? Ale s rostoucím počtem knih, který si chci přečíst, a se snižujícím se množstvím volnýho času moje rozhodnutí začíná hraničit až s pitomostí. Navíc, když si člověk přečte víc jak půl knihy a stále nic zajímavýho nepřichází, naopak se v příběhu kupí jedna hovadina za druhou, tak v co tak ještě může doufat? A tak tady jsou knihy, který mě v srpnu natolik vytočily nebo znudily, že jsem je prostě nedokázala dočíst až do konce.

Frog - Mary Calmes

MM

Tak strašně jsem se na tuhle knížku těšila. Od autorky jsem už četla sérii A Matter of time, která byla ze začátku naprosto geniální, i když se po pár knihách zvrtla v růžovej puding. Hned jak jsem v dubnu viděla tuhle obálku, už jsem to měla v kindlu. Protože vážně, i když většinou MM přitažlivýma obálkama zrovna neoplývá, tak tahle mě nadchla a tak nějak jsem doufala, že se to přenese i do obsahu. Koukám, že se někdy dokážu pořádně mýlit.

Hned na začátku to začalo nesmyslným telefonátem, následovaným flashbackem k prvnímu setkání naší dvojice - Cyrus a Weber se viděli poprvý v životě a asi pět minut na to si to už rozdávali venku za barákem. A hned po prvních pár minutách už Cy cpal Webovi svoje telefonní číslo a adresu a očividně z toho byla láska jako trám. Ten chlap žije jen proto, aby se mohl Webovi plazit u nohou, nemá vůbec žádnou osobnost. Věřím, že autorka se při psaní nechala inspirovat svým psem.

Stejně tak zápletka, i když skoro neexistující byla neuvěřitelná. Neuvěřitelná! Milá Mary, je neuvěřitelný a neuvěřitelný. Vidíš ten rozdíl? Ne? Myslela jsem si to. Pak by se možná tvoje kniha dala číst :/

A po přečtení jsem najednou zklamaná i z obálky - ten prsten tam vyloženě září, ale ani jeden z charakterů nebyl ženatej... Ach jo.

Deadlier... than the male - D. Michelle Gent

urban fantasy

Tahle kniha má na goodreads neskutečný hodnocení. Skoro všichni tomu dali plnej počet, ještě nikdy jsem neviděla tak vysokej výsledek. Tak jsem si říkala, že by to mohla bejt ta perfektní kniha na odpoutání od všeho toho MM, co jsem poslední dobou četla. Pche! U třetí kapitoly jsem to zívání vzdala a prostě jsem nemohla pokračovat dál. Takže jo, přiznávám se, nedokončila jsem to.

Strašně dlouho jsem uvažovala, co mi na týhle knize tak vadilo, když ostatní si při tom očividně div neučůrávali do kalhot. A už vím. Oni jen žvaní a žvaní a žvaní... nebo popisujou a popisujou a popisujou... není tam žádnej pořádnej děj! Kupředu se to sice posouvá, ale jen přes tohle nehorázně nudný žvanění nebo popisný scény. Vůbec to neplyne přirozeně! To, plus přehnaná a očividná snaha o to, aby to bylo cool... Hlavní hrdinka je vlkodlak lovící jiný vlkodlaky, kteří se neumí chovat a zbytečně k jejich existenci přitahujou pozornost lidí. Je slečna dokonalá a krásná, dokázala by vás zabít a ani by se u toho pořádně nezapotila... bleh, jsem znechucená a po pár kapitolách utrpení od toho utíkám.